Hurá do pralesa!

Je sice podzim, ale počasí slunečné co takhle jít do pralesa? Tak jo! Ráno jdeme rychle na vlak, abychom se dozvěděli, že bude mít zpoždění. Nikam nechvátáme, prales už tam chvíli je tak asi i chvíli počká, ale další spoj v Černém Kříži navazuje a na něj další ve Volarech… Tak co teď? Prosíme průvodčího a on kvůli nám volá kolegům, že prý výjimečně počkají, jelikož s nimi stále jezdíme na výlety a znají nás! Tímto jim moc děkujeme! Vystupujeme v Zátoni, pak vzhůru do kopce kolem překrásného jezírka a dále už jen divočinou! Podzim je v lese opravdu barevný, krása nás zaměstnala natolik, že za chvíli jsme u rozhledny. Po jejím úspěšném zdolání, vidíme ledacos, Alpy, atomovou elektrárnu, Plechý kde jsme letos byli dvakrát a mnohá města. Cestu dolů volíme jinudy, abychom šli do restaurace, kde za velmi příznivé ceny čekala zasloužená odměna! Po občerstvení nasedáme do vlaku z nejvýše položené železniční zastávky v Čechách a hurá na domov!
Za vysokohorské pralesní turisty
Solfronk Zdenek